Anotace:
Příběh spisovatele Arsenije Semjonova (1935-1976) je románovým zpracováním historie objevení a dobývání Kamčatky za vlády Petra I. v Rusku v letech 1696 až 1737. Je velkou předností tohoto díla, že je napsáno jako souvislé pásmo nanejvýš dobrodružných příběhů na solidním základě historických událostí a podrobných znalostí geografických a etnografických. Takového úkolu se mohl se zdarem zhostit pouze autor, který dokonale zná nejen historickou osnovu, ale měl i možnost - jako ředitel Korjackého a Kamčatského oblastního muzea - důkladně se seznámit s prostředím. Dějovou osnovu našeho románu tvoří tři základní události: Za prvé objevení Kamčatky kozáckým atamanem Andrejem Atlasovem, spojené se založením kozáckých tvrzí a podmaněním domorodých kmenů, které se jakožto noví carovi poddaní zavázaly odvádět do carské pokladny pravidelnou roční daň v sobolích kožkách, tzv. "jasak". Za druhé objevení Kurilských ostrovů kozákem Kozyrevským a získání tamních domorodců pro odvádění jasaku. A konečně otevření námořní dopravy Ochotským mořem na Kamčatku kozákem Sokolovem. Příkazy cara Petra k dobývání nových zemí měly vždy jeden cíl: najít nová území bohatá na soboly, neboť sobol se v té době rovnal zlatu a sobolí kožešina byla ceněným platidlem. Na konkrétních klíčových i epizodních událostech se autorovi podařilo dramaticky a výrazně ukázat sociální a mocenské vztahy v těchto nově dobytých územích. Kniha, napsaná v podstatě jako plynulý tok dobrodružných příběhů, jež v dynamickém sledu neustále poutají čtenářovu pozornost, dává svým bohatým a pestrým dějem plastický obraz doby velkých výbojů, smělých činů a odvážných mužů. Ale hodnotí ji zároveň i kritickým pohledem. Je to napínavé, zábavné čtení, které mladistvého čtenáře obohatí množstvím nových konkretních poznatků, ale přiměje ho také k zamyšlení nad morálními hodnotami lidských činů. [obálka 1983]