Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Červinka, Vincenc, 1877-1942:
Tragédie Ruska

: S dodatečnou kapitolou Tragédie ruské inteligence

Červinka: Tragédie Ruska, 1922 J. Otto, Praha 1922

Rozsah: 168 s.    Formát: 19,0x12,7
Popis: Brožovaná, volné listy, dobrý stav. (93%)

Cena: 160 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Úvodní poznámka Přítomné 22 kapitoly "Tragédie Ruska" psal jsem v měsících únoru až srpnu 1921 z popudu redaktora "Osvěty" pana Adolfa Srba, jenž přál si podati čtenářstvu této nejstarší české revue, koncem roku 1921 - žel! - zaniklé, soustavný a pokud možná zaokrouhlený obraz těžké hospodářské a politické krise, jakou prožívá nejrozsáhlejší doposud kontinentální říše světa, nejlidnatější a nejbohatší slovanský stát. Při psaní jich opíral jsem se výhradně o ruské prameny, o tisk jednak emigrantský, jenž v posledních dvou letech tak vyrostl v západní Evropě, jednak přímo o tisk sovětský, tedy vládní, řízený duchem ruského komunismu, neboť jiného v sovětském Rusku, v "nejsvobodnější proletářské republice světa" až do sklonku čtvrtého roku sovětské vlády nebylo a není v pravém slova smyslu doposud. Historie bolševického převratu z 25. října (7. listopadu) 1917 a rychlého vývoje, vlastně spádu poměrů politických, sociálních, hospodářských, kulturních za "vlády rad" není ním dávno již tajemstvím. Od té doby, co uvolněna byla a pak úplně zrušena blokáda sovětského Ruska, prováděná dohodovými mocnostmi (zejména Anglií), co navázány obchodní styky, až na Německo stále ještě problematické, je dosti přímých tiskových pramenů po ruce, ať jde o denní a týdenní žurnalistiku, ať o různé brožury, rázu ovšem skoro vesměs propagačního, tedy tendenčního. Pramenem spolehlivějším jsou arci autentické hojné ruské inteligence, která z největší části útěkem hledá spásu před násilnickým režimem, zavládlým v Rusku a drtícím jakýkoliv projev kritiky, odchylného mínění, ano i pasivního mlčení. Ze zahraniční činnosti této inteligence, mezi níž jsou nejlepší a nejzvučnější jména ruské vědy a ruského písemnictví, vyrostla za poslední dvě léta již bohatá literatura memoirová, z části i beletristická, napojená duchem odporu k rudému samoděržaví. Čerpaje ze všech těch složek dokumentární literatury, jež znamenají ovšem ve valné většině své dosud úryvkovité doklady doby a dní, jak je přinášel život sám a vývoj, snažil jsem se vybírati spíš fakta než nálady, tříditi a řaditi za sebou skutečné události, pokud ilustrovaly prostředí, činnost jednotlivcův a skupin vládnoucích, než abych vybíral silná slova paušálních odsudků, osobního rozhořčování a hrůzy, ač o to všecko nebylo věru nouze. Pokud se mi to podařilo, o tom úsudek nepatří mně. Ale vyhýbal jsem se, pokud je to vůbec možno, vměšování do vnitřních poměrů ruských politických stran nebolševických, pokoušeje se nestranně čerpati z tisku socialistického stejně jako buržoasního, z eserského jako kadetského, a třebas otevřeně či zakrytě monarchistického. Ruská inteligence v emigraci je příliš roztříštěna, zmítána spory ideovými i osobními, takže přes všecky svízele doby nedovedla se dosud semknouti v jednotnou frontu protibolševickou. V tom je její kletba a slabost vůči společnému nepříteli. Šlo mi však o to v přítomné práci, byť to byla z valné části kompilace, abych dal mluviti faktům a positivním výsledkům, pomíjeje osobní sympatie a sklony. K těmto 22 kapitolám, ukončeným v srpnu 1921, připojil jsem jako samostatný doslov "Tragédii ruské inteligence", napsanou a také otisknutou o rok dříve (v září 1920). Zdá se mi, že co prožila a prožívá dosud ruská inteligence za komunistické ochlokracie, která zejména na ruském venkově je doslova luzovládou, je vskutku kapitola sama pro sebe. Doplnil jsem ji jen k vůli ucelení hrstkou dat nejnovějších, jak je sebrala specielní komise sjezdu ruských učenců žijících v emigraci, jenž v listopadu min. roku zasedal v Praze. I tak není ta kapitola ovšem ukončena definitivně, neboť každý měsíc a každý den přidává k ní nové hořké odstavce. Neboť tragedie ruské inteligence zdá se být vleklá do nekonečna, jako utrpení celého národa a státu, jehož rozvrat nemá příkladu v dějinách. V Praze, v únoru 1922. Vinc. Červinka


 
  Prodáno