Anotace:
Cestopis z 2. poloviny 18. století, líčící plavbu kolem světa, kterou podnikla výprava z příkazu francouzské vlády v letech 1766-1769. Hlavním úkolem výpravy bylo zjistit možnosti zakládání nových francouzských kolonií a navazování obchodních styků; Bouganville, který byl vůdcem výpravy, stanovil si však i cíle vědecké. Jeho bystrá pozorování ethnografická, informace hospodářské a politické, poznatky přírodopisné a zeměpisné, byly významným přínosem tehdejší vědě a nepostrádají zajímavosti ani pro dnešního čtenáře. Louis-Antoine de Bougainville se narodil r. 1729 v Paříži. Stal se právníkem, později vstoupil do vojska a v době sedmileté války dlel v Kanadě jako pobočník generála Montcalma. Roku 1763 přestoupil k námořnictvu a téhož roku kolonisoval pro Francii Malouinské (Falklandovy) ostrovy. Na tyto ostrovy si však činili nárok i Španělé, s nimiž byla tehdejší Francie v úzkých stycích. Po válce o španělské dědictví byla totiž utrechtským mírem z r. 1713 ve Španělsku nastolena vedlejší větev borbonské dynastie. Hlavní větev této dynastie vládla ve Francii. Francouzi uznali nárok Španělů na Malouiny a r. 1766 vyplul Bougainville s dvěma loďmi z francouzského přístavu St. Malo, aby odevzdal ostrovy novým držitelům. Z Malouin se pak, provázen přírodopisci a kreslíři, plavil dále Magalhãesovým průlivem do Tichého oceánu, navštívil ostrovy Samoa, ostrovy Šalamounovy (největší z nich nese jeho jméno), Bismarckovo souostroví, Novou Guineu, Východoindické souostroví a r. 1769 připlul zpět do Francie. Cestopis, v němž shrnul své poznatky z plavby, vydal Bougainville v Paříži ve dvou svazcích v letech 1771-1772; další vydání vyšlo r. 1861 a r. 1880. Bougainville se jako velitel francouzského pomocného loďstva účastnil i boje severoamerických anglických osad za nezávislost. Později vypracoval návrh výpravy k severnímu pólu a předložil jej za Velké francouzské revoluce meinisterstvu ke schválení. Když schválení nedostal, ustoupil z veřejné činnosti. Zemřel r. 1811 v Paříži. [část. z doslovu 1954]