Anotace:
Poznámka autorky: Tato kniha vděčí za svou existenci v prvé řadě panu Cecilu Scottovi z nakladatelství Macmillan Company, jehož rady, povzbuzení a znalost tématu mi byly od začátku do konce pevnou oporu. Měla jsem rovněž to štěstí, že jsem mohla využít kritické spolupráce pana Denninga Millera, jenž objasněním mnoha problémů spojených s psaním a ztvárněním tématu výrazně přispěl ke zlepšení knihy. Za jeho pomoc mu budu stále vděčná. Ráda bych vyjádřila dík skvělým knižním fondům New York Public Library a současně také naději, že se v mém rodném městě jednoho dne najde nějaký způsob, jak docílit, aby zařízení této knihovny určené vědcům odpovídala jejímu jedinečnému fondu. Můj dík patří také knihovně New York Society Library za stálé pohostinství jejích knižních depozitářů a za útočiště, v němž jsem se mohla věnovat psaní, dále paní Agnes F. Petersonové z Hooverovy knihovny ve Stanfordu za zapůjčení Procès-Verbaux města Briey a za to, že pokaždé dokázala vypátrat odpověď na mé četné dotazy, slečně R.E.B. Coombeové z Imperiálního válečného muzea v Londýně a za množství názorných příkladů a objasnění, personálu pařížské knihovny Bibliothèque de Documentation Internationale Contemporaine Paris za poskytnutí pramenů a panu Henrymu Sachsovi ze sdružení American Ordnance Association za technické rady a doplnění mé nedostatečné němčiny. Čtenáři musím vysvětlit, že rakousko-uherskou, srbskou a rusko-rakouskou frontu jsem nevynechala zcela svévolně. Nevyčerpatelná problematika Balkánu se z ostatních válečných událostí přirozeně vyčleňuje. Navíc byly operace na rakouské frontě během prvních třiceti dnů akcemi úvodními a svého vrcholu, který ovlivnil válku jako celek, dosáhly teprve bitvou u Lvova proti Rusům a bitvou na Drině proti Srbům. Ty se odehrály v době od 8. do 17. září, tedy mimo časový rámec, který jsem si stanovila, a připadalo mi, že bez této problematiky bude kniha ucelená a nebude únavně dlouhá. Po období, které jsem strávila zcela pohroužena do vojenských biografií, autobiografií, monografií, statí, sborníků a pojednání, jsem doufala, že se obejdu bez číslování armádních sborů římskými číslicemi, ovšem konvence se ukázala jako silnější než dobré úmysly. S římskými číslicemi, které jsou neoddělitelně spjaty s označování sborů armád, nic nenadělám, ale mohu nabídnout čtenáři užitečné pravidlo pro označování levé a pravé strany: u řek se orientujeme směrem po proudu a u armád platí předpoklad, že jsou orientovány ve směru, kterým vyrazily na pochod, i když se obrátí a ustupují, to znamená, jejich pravý a levý bok zůstává stejný jako v době, kdy postupovaly vpřed. Snažila jsem se nepřipisovat svým postavám žádné spontánní myšlenky a vyhnout se onomu "jistě", které je tak charakteristické pro určitý typ historické prózy: "Ve chvíli, kdy se Napoleon díval, jak pobřeží Francie mizí v dáli, jistě se v myšlenkách vracel daleko zpět..." Veškeré povětrnostní podmínky, myšlenky či pocity a duševní rozpoložení veřejné či soukromé, objevující se na následujících, se opírají o písemné doklady.

Obsah: