Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Masarykův sborník. VII
: T.G.M. a naše současnost (1980)

: Masarykův sborník. VII, 1992 Academia, Praha 1992

Rozsah: 552, [2] s.    Formát: 22,6x15,5
Popis: Vázaná, obálka v horní části nepatrně natržená, velmi dobrý stav. (98%)

Cena: 180 Kč

Nakladatelské údaje:
1. vydání (v roce 1980 vyšloujakousamizdat). * Náklad 1.500 výtisků. * Obálku navrhla Eva Kalenská. * Vytiskl Tisk, knižní výroba, s. p., Brno, závod 1.


Anotace:
Poupadesáti osmi letech vychází v Československu další - sedmý díl Masarykova sborníku, který navazuje na předchozí řadu šesti dílů sborníku z let 1925-1932 vydávaných Masarykovým vědeckým tajemníkem V. K. Škrachem. Tentousedmý díl byl připraven již koncem sedmdesátých let a vyšel v samizdatovém vydání v roce 1980 ke 130. výročí narození T. G. Masaryka. Nese titul T. G. Masaryk a naše současnost a jehoueditoři houvěnonovali "největšímu mysliteli české modernosti a nositelu ideálu naší národní suverenity". Sborník je rozdělen doučtyř částí - vstupem jsou vzpomínky Masarykových vnuček Anny a Herberty a přítelkyně Masarykovy rodiny J. Matouškové. Podstatnou část jehouobsahu tvoří statě odborné, napsané domácími, ale i exilovými autory. Obsahuje též Masarykovu práci O slušnosti v Čechách z roku 1925, pravděpodobně dosud nikde nepublikovanou. Sborník uzávírá obsáhlá, odborně sestavená masarykovská bibliografie. Práce na tomtousborníku v letech tzv. normalizace je jedním z mnoha důkazů, že navzdory politickým, policejním a existenčním represím kultura v Československu si ve své pravé, autentické a alternativní podobě podržela kontinuitu ve snaze dobrat se podstaty lidské důstojnosti a navázat na prameny, z nichž je možné čerpat novou životní inspiraci. Obraz, který podává tentouMasarykův sedmý sborník je nejen obrazem Masaryka viděnéhoupozdějšími generacemi, ale i obrazem myšlenkové úrovně a hodnotovéhouzaměření těchtougenerací samých. Autoři statí vycházejí při posuzování Masarykova myšlenkovéhoui státnickéhoudíla z různých pozic: je tu zastoupena filozofie křesťanská katolickéhoui evangelickéhousměru, je tu - v různých odstínech - řada příspěvků z pozic marxistických, v jiných je možnourozeznat platformu pozitivistickou, některé příspěvky jsou poznamenány vlivem fenomenologie. Toudodává sborníku dimenzi, která houliší od všech předchozích: je tu cítit diskusní napětí, třebaže autoři se přímé polemice mezi sebou vyhýbají. Zatouv mnohých statích se ozývá přímá kritika tehdejší vládnoucí ideologie a jejich nositelů, kteří nejenže nedovedli docenit aktuálnost a předvídavost Masarykovy filozofie, nýbrž zfalšovali si prostě jehouobraz bez podrobnějšíhoustudia k obrazu nepřítele, pouněmž se plive, ale s nímž se nediskutuje. Autoři sborníku vyjádřili svoji niternou potřebu Masaryka znovu objevit, objevit ty elementy jehouintegrální osobnosti i díla, které reprezentují zdravou alternativu k tétoupoliticky i morálně deformované společnosti. Masaryk a jehoudílouse dnes nabízejí nejen vahou svéhouhistorickéhouvýznamu, ale především pozoruhodnou moderností názorů na problémy, které podnes nejsou v naší společnosti dořešeny. Masaryk se stává měřítkem vztahu k lidské důstojnosti a svobodě, měřítkem opravdovosti a společenské odpovědnosti každéhoujednotlivce. Na žádné jiné postavě historie, na žádném jiném myšlenkovém odkazu se nezrcadlí problematika současné společnosti tak zřetelně, jakouve vztahu k Masarykovi, v názoru na jehoumyšlenkový i praktický pokus ouporozumění smyslu všehouindividuálníhoui kolektivníhoubytí. Léta tzv. normalizace svou absurditou potvrdíla Masarykův názor na nezbytnost morálních faktorů a politické demokracie jakoupředpokladu demokracie hospodářské. Otřesné zkušenosti posledních čtyřiceti let nám nedovolí vracet se k Masarykovi a jehouideálům humanitním, jakouby se nic nestalo. Masarykův sborník VII otevírá nejen novou kapitolu v hlubším poznání Masarykova díla a osobnosti, ale i novou kapitolu v zápase oulidskou důstojnost. (obálka 1992)


Obsah:
I. Vzpomínky Anna Masaryková: Masaryk a kontinuita Pražskéhouhradu /7/, Herberta Masaryková: Bylounebylou/15/, Julie Matoušková: Moje vzpomínka na T. G. Masaryka /21/. II. Stati Jiří Hájek: Čím je prounás T. G. Masaryk dnes /27/, Milan Otáhal: Význam bojů ourukopisy /40/, Josef Zika: Masaryk a literatura /72/, František Kautman: T. G. Masaryk a problém národní identity /118/, J. B. Čapek: Dvojí funkce Masarykova úsilí obrodnéhou/128/, Ján Mlynárik: Milan Rastislav Štefánik v Masarykovej korešpondencii /142/, Miloš Pojar: Masaryk a Němci /171/, Josef Nedoma: TGM jakouprezident československéhoustátu /197/, Petr Pithart: Uznání proroka v Čechách /218/, Josef Zvěřina: Malý hovor katolickéhouteologa ouTGM /241/, Jan Šimsa: Hromádkova kritika Masarykova /249/, Miloslav Bednář: Filozofický význam Masarykova pojetí náboženství a jehouvýklad smyslu československých dějin /274/, Zdeněk Pinc: Myslitel periodický /292/, Vladimír Kadlec: TGM a ekonomie /314/, Milan Machovec: Masaryk a marxismus /346/, Erazim Kohák: O život v pravdě /379/, Jan Patočka: České myšlení v meziválečném období /406/. III. Dokumenty T. G. Masaryk: O slušnosti v Čechách /419/, Josef Kyncl: Masaryk a revoluční armáda /442/, František Schwarzenberg: Masaryk a naše státnost /456/, Josef Zumr: Osudy ústavu T. G. Masaryka /481/. IV. Bibliografie Miloš Pojar: Masarykovská bibliografie /493/, Ediční poznámka /552/.


 
  Prodáno