Anotace:
Všechny svazky literárního díla Karla Klostermanna by zaplnily docela slušnou příruční knihovničku. Pamětní tisk klatovské okresní knihovny uvádí třicet titulů, přičemž ovšem některé z nich mají i tři nebo čtyři samostatné díly, takže jednotlivých knih bychom napočítali na čtyřicet. Mezi nimi téměř neznámou knížku Böhmerwaldskizzen, první a jedinou německy napsanou a vytištěnou knihu tohoto autora. Vydal ji vlastním nákladem v Plzni v roce 1890 a jediný překlad do češtiny vyšel později u J. R. Vilímka v Praze(*). Překlad značně nepřesný a jazykově tak archaický, že jeho existenci zaznamenávají jen skuteční znalci Klostermannova díla. Čtenáři i část milovníků knih tohoto "básníka Šumavy" o nevelkém svazku črt ani nevědí. Je to pozoruhodná sbírka postřehů a lze ji bez nadsázky označit za publicistický začátek Klostermannovy literární dráhy. Dokazují téměř zákonitý vývoj všech autorů, jejichž tvorba vycházela přímo ze života, jejichž dílo postupně přecházelo do skicovitých záznamů životní reality v určitém období a určitém prostředí k hlubším, povídkovým sondám do osudů jednotlivců, až k rozsáhlým románovým freskám celých rodů, té části společnosti, která v nesmírně krásné, ale stejně tak nemilosrdné a kruté šumavské přírodě každodenně zápasila o přežití. V této skromné knížce je mnoho pasáží, které dnešního čtenáře nutí k zamyšlení nad současným počínáním a způsobem života. Nejen proto zůstává aktuální; mimo nástinů dřívějších sociálních a národnostních poměrů se dotýká i nejasné dávné minulosti Šumavy, jejího poněmčení po bitvě na Bílé hoře i ozvěny napoleonských válek. Jsou to však jen příležitostné zmínky, jakési půdorysy nebo doplňky příběhů o šumavské přírodě a lidech v ní žijících a zápasících o kousíček hořkého chleba. Opakovaně tu s větší či menší naléhavostí zaznívá starost o budoucnost šumavských lesů, o dostatek pracovních příležitostí a možností obživy, o neustále se zmenšující bohatství lovné zvěře a ryb. Je to první souhrn názorů a zatím ještě nesmělých protestů a výzev budoucího zaníceného ochránce šumavské přírody, jednoho z předchůdců pozdější velkolepé myšlenky prohlásit Šumavu chráněnou krajinnou oblastí. Z tohoto hlediska byl Klostermannův první svazek črt ze Šumavy velmi záslužným, společensky významným činem. Z hlediska literárního pak jsou to již nárysy příštích románů a povídek. K mnohým najdeme v těchto časopiseckých črtách prvotní podněty a náměty. V črtě o "broučkově době" vystopujeme kořeny budoucího románu V ráji šumavském, v jiných útržcích ze života dřevorubců a hajných najdeme obrysy románu Ze světa lesních samot a v nevelkých, na první pohled dost kalendářovitých humorných i trudných historkách tkví počátky povídkových souborů Odyssea soudního sluhy a V srdci šumavských hvozdů. Porovnání poodhaluje roušku nad autorovou tvůrčí metodou a vypovídá o jeho uměleckém a ideovém zrání. Především však o skromnosti, která zdobí každého spisovatele, jehož dílo čtenáři milují i mnoho desítek let po autorově odchodu z tohoto světa. (z předmluvy Bohumila Nohejla, 1986) (*)Ediční poznámka 1986: Črty otištěné v této knize byly v druhé polovině osmdesátých let 19. století z části zveřejněny německy v časopisu staročeské strany Politik, z části je Karel Klostermann napsal rovněž německy přímo pro knižní vydání Böhmerwaldskizzen. Kniha vyšla autorovým vlastním nákladem v Plzni v roce 1890. Jediný překlad do češtiny Marie Stunové vydal v roce 1925 J. R. Vilímek v Praze [pod názvem Ze Šumavy]. Je to však překlad nepřesný, jazykově archaický a pro dnešního čtenáře nepřijatelný. Na rozdíl od něho jsme německá místní a pomístní jména na českém území Šumavy nahradili původními nebo dnešními českými jmény, které současnému čtenáři usnadní orientaci v popisované krajině. Nejedná se o úplný překlad německé knihy Böhmerwaldskizzen. Vypustili jsme z ní několik bezvýznamných pasáží, které porušovaly jednotnosti literárního útvaru i myšlenkový a dějový sled, a to především v těch črtách, které autor psal přímo pro časopis. (bn)

Obsah: