Anotace:
Nebývá obvyklé, aby se meteorologové hlouběji zajímaly o problémy historie a krásné literatury. Za všechno může počasí - je stále okolo nás, zasahuje do našich záměrů, může být spojencem nebo protivníkem, příčinou našich úspěchů i výmluvou pro neschopnost. Stejně tak ovlivňovalo život našich předků; jeho úloha v historických událostech však bývá přeceňována i nedoceňována, je předmětem dohadů a fám. Kolem počasí v dějinách vzdálených i blízkých či v beletrii proto existuje řada otázek, na něž mohou kvalifikovaně odpovědět jen odborníci, znalí meteorologie i kulturně historických souvislostí. Záhady panují též kolem osobností, které meteorologii razily cestu do báchorek a kuriozit k exaktní a užitečné vědě. Jak to bylo s korunovací královny Alžběty I. v roce 1558? Jaké bylo vlastně počasí při pohřbu W. A. Mozarta? Bylo při bitvě tří císařů důležitější "slavkovské" slunce, nebo mlha a led? Zvítězil v roce 1812 nad Napoleonem jen mráz? Má Neruda vždy pravdu? Co málem způsobil Darwinův nos? Kdo "dirigoval" pekelnou symfonii nad starobrněnským klášterem před 120 lety? Co bylo příčinou zkázy Karlova mostu v roce 1890? Je stoupání tlaku neomylnou předzvěstí pěkného počasí? Kdo se v roce 1944 stal nečekaným spojencem Japonců? Proč ničivé hurikány a tajfuny dostávají ženská jména? Na tyto i další zajímavé otázky najdete odpověď v osmnácti kapitolách této knížky literatury faktu. (obálka 1990)