Anotace:
Člověk a moře...téma, které zajímá čtenáře námořních příběhů snad již od prvních civilizací. O neobyčejných zážitcích na moři se psalo v eposech dávné Mezopotámie i ve staroegypstkých prózách. Tato kniha vypráví - poprvé v české literatuře - o historii námořní plavby. Není to přehled suchých faktů a dat. Dějiny života člověka na moři jsou především dramatickými příběhy lidí. Potřeba obživy i touha poznávat nutily člověka již od dávna překonávat a ovládnout mořské plochy, které se před ním rozprostíraly jako velká neznámá. Lze se právem domnívat, že plavidlo - nejprve v podobě obyčejného kmene - se stalo prvním lidským dopravním prostředkem. Na velkých objevitelských cestách se ještě v minulém století mořeplavci seznamovali s národy, které se mistrovsky dovedly plavit po řekách či po moři a přitom neznaly kolo ani tažná zvířata.
Již před rokem 10 000 př. n. l. se vydaly na moře kmeny někdejších obyvatel jihovýchodní Asie - nejprve hledat potravu, pak nové domovy. Nejstarší námořní mocností starověku byl Egypt. Jeho plavci se na lodích z cedrového dřeva plavili k asijským břehům, po Rudém moři až k Indickému oceánu. První námořní impérium vytvořila Kréta, která ovládla většinu Egejského moře. Foiničané byli mistry mořeplavby již před rokem 1200 př. n. l. Obepluli Afriku a zakládali své kolonie při Středozemním moři i při africkém pobřeží Atlantiku. Podle všeho dopluli i k americkým břehům.
[Kniha se věnuje historii mořeplavby od jejích počátků až po současnost.]
(z obálky 1990)
|