Anotace:
Okusil jsem vody z Indigirky. Přítel Goša měl pravdu. Chutnala jako dobrá minerálka. Když se po jarním rozvodnění proud ustálí a uklidní, můžete nejenom z Indigirky, Jany, Aldanu či Kolymy, ale ze všech jakutských řek, říček, bystřin a potoků pít jako z čirých studánek. Jsou křišťálově čisté, průzračné, zdravé. Čistá, nedotčená, prapůvodní, panenská...taková je celá jakutská příroda. Bezbřehá tajga, zelený nedozírný oceán lesů a v něm statisíce jezer. Širé travnaté pláně s vlající hřívou polodivokých koní. Nekonečné prostory tundry a na nich stáda sobů. Země pohádkové krásy a pohádkového bohatství. Země nezapadajícího slunce. Jakutsko, má láska. (obálka 1987)