Anotace:
Lorrainova kniha byla napsána v r. 1942, v samém středu událostí, které jsou její osnovou. Vyšla anglicky v r. 1943 v Londýně jako tisk oxfordské university, byla rázem rozebrána a znovu a znovu dotiskována i po válce. Jejím ústředním problémem je Hitlerův pokus o dobytí Francie, ale ne o dobytí vojenské, nýbrž duchovní, pokus získat pro "spolupráci" francouzský lid prostřednictvím té části Francie, která je navenek vyjádřena jménem Pétain. Kniha ukazuje podrobně, jakými fintami, manévry a operacemi bylo nejen ze strany Hitlerovy, ale i se strany ochotných Hitlerových náhončích z tábora francouzského útočeno na mysl a srdce francouzského občana, aby se dobrovolně, veden falešnými proroky a "zdravým rozumem" dal do služeb Hitlerova plánu na dobytí Evropy a světa. Jsou to v podstatě dějiny francouzského kolaborantství na pozadí historických faktů, které i k nám a do celého světa zasahovaly mocnou ozvěnou, neboť se v nich hrálo i o náš národní osud (francouzsko-německé příměří, Pétainova schůzka s Hitlerem v Montoire, Hitlerova schůzka s Mussolinim na Brenneru a ve Florencii, vyhnání nepohodlných Francouzů z Alsaska a Lotrinska. Lavalovo jmenování ministrem zahraničních věcí, jeho překvapující propuštění z vlády a úsilí německého vyslance v Paříži Abetze o jeho rehabilitaci, Darlanův vstup na politické kolbiště, Pétainova schůzka s Lavalem v La Ferté, Flandin na scéně atd.). Lorraine vrhá prudké světlo do nejtajnějších zákoutí politických čachrů, do naha svléká všechny ty Pétainy, Lebruny, Lavaly, Déaty, Luchairy, Flandiny, jejichž jména budí u nás vzpomínky na těžkou dobu hrozícího soumraku lidstva. Nejde ovšem o historickou reportáž, o vnější události, nýbrž v popředí je jejich pozadí, před veřejností utajované kramaření s národní budoucností. To byla ta "druhá bitva o Francii", kterou na štěstí Hitler nevyhrál, naraziv - právě tak jako u nás - na odpor a podzemní činnost tisíců a tisíců většinou neznámých hrdinů a mučedníků, na odpor lidu. Bylo by nespravedlivé nezmínit se o stylu Larrainovy knihy. Vysoká kultura slova, dokumentárnost, dramatičnost a vyčerpávající znalost látky vzdělaného autora, jeho sarkasmus a vroucí vlastenectví, úzkost o život národa a zároveň neutuchající víra v síly dobra, činí z této knížky jednu z nejpoutavějších politických děl, knížky, kterou věnoval památce "svého otce, zemřelého za okupace, který viděl třikrát za svého života německá vojska, jak obsazují zemi, v níž odpočívá". (obálka 1948)