Anotace:
Milí mladí přátelé! Autor této knihy mě požádal, abych vám, kteří budete čísti jeho vypravování o cestách a badatelské práci mého manžela, napsala několik slov. Činím tak ráda, neboť mám vždy velkou radost, slyším-li, že památka doktora Holuba v jeho domovině stále žije a je v stálé vážnosti. Můj zemřelý muž mi tak mnoho a často vyprávěl o svých dětských a studentských letech v Praze, a když jsme se vrátili ze svých cest z daleké Afriky, s nědšením mě prováděl svou domovinou, takže jste mi vy i vaše vlast, vaše města a vaše vesnice dávno známi. Proto, nežli společně nastoupíme vzpomínkový zájezd nad stránkami této knihy, srdečně vás zdravím a prosím vás, abyste nečtli tuto knihu jako některou z mnoha vybásněných a napínavých dobrodružných povídek, nýbrž abyste si uvědomili, že události, příběhy a utrpení v ní vylíčené, doktor Holub a já jsme skutečně prožili s veškerou velikostí jejich krás i hrůz. V mnoha místech vaší domoviny, v museích a školách, zejména v Národnín a Náprstkově museu v Praze, najdete pravdivé důkazy vyprávěných dějů: sbírky mého muže, které on přes lákavé nabídky z ciziny určil výhradně pro svou vlast a také své zemi daroval. Také jeho psací stůl, na němž tyto řádky píši, a mnoho jeho kreseb, které jsou dosud v mém majetku, mají jednou náležet Národnímu museu vašeho hlavního města. Neboť vše to má být pro vás vzpomínkou na velkého badatele, na jeho život, jeho osud, jeho neúnavnou pracovitost i lásku k vlasti, jak vám autor této knihy o tom vypráví. Růžena Holubová, ve Vídni v září 1943 [předmluva vydání 1947]