Anotace:
Na podkladě především klínopisných pramenů sumersko-akkadských, archeologického bádání, všestranné literatury, sleduje autor v hlavních rysech vývoj hospodářskospolečenských vztahů a kulturních projevů ve starověké Mezopotámii, svérázné představitele nejstarší civilizace v povodí Eufratu a Tigridu. Jde o oblast, do níž je lokalizováno mnoho bájí a pověstí (biblický ráj, báje o potopě, legenda o stavbě babylónské věže aj.). Toto území je zvláštním středem pozornosti v celém vývoji lidstva, neboť zde záhy vznikla nejen zemědělská, ale i městská civilizace a bylo zde také vynalezeno písmo. Od zeměpisných údajů přechází autor k vylíčení osidlování země a uspořádání ústrojí politické moci od vesnické občiny přes městské státy až k despotické vládní formě babylónské a asyrské. Rozebírá třídní vztahy společnosti i její nadstavbu. Část výkladu věnuje nejstaršímu staroorientálnímu zákonodárnému dílu Chammurabiho a mezopotamské vzdělanosti. Nakonec podává souborný přehled sumerské a akkadské literární tvorby. Celek tvoří plastický obraz života obyvatelstva starověké Mezopotámie, který je cenným obohacením dějin Předního východu vůbec. (obálka 1963)