Anotace:
Když Saul Bellow získal roku 1976 Nobelovu cenu za literaturu, měl za sebou dílo, které jej proslavilo jako autora originálním způsobem spojujícím výsledky kulturních tradic a vývoje Starého i Nového světa. Toto dílo má jeden ústřední námět: hledání identity a postavení jedince v rozporuplné skutečnosti 20. století. Do čela amerických prozaiků se Bellow definitivně prosadil právě svým třetím románem, Dobrodružstvím Augieho Marche. Chlapec Augie, chicagský rodák, tu v bujném gejzíru vyprávění prochází po vzoru románu pikareskního a výchovného sérií epizod a životních dobrodružství, která ho z USA zavedou také do Mexika, Itálie, Francie. Setkává se s lidmi nejrůznějších vrstev - hazardními hráči, chudáky, kšeftsmany, společenskými esy, milionáři - a často je vtažen do orbitu silných osobností. Jejich vlivu ale nepodléhá. Má v sobě opozici, vnitřní vědomí hodnot, jimiž by se člověk měl v životě řídit: pravda, láska, mír, štědrost, užitečnost a harmonie. Bellow se programově hlásí k "staromódnosti", zaujímá postoj humanisty, obhajujícího etické principy, aby pak mohl být "imaginativním historikem", schopným proniknout hlouběji k podstatě současné situace člověka svého světa. (obálka 1984)