Anotace:
Úvodní poznámka [1992]: Deníkové záznamy z let 1971-1989 navazují na zápisy z let 1968-1970 (Odchod ze zámku). Vznikaly spontánně, bez předem vytčeného záměru, v podvědomé obraně proti všepožírajícímu času. Nevím, kdo už to řekl, že při každém vdechnutí nabíráme éterický dech Léthé - řeky zapomnění. Stálá otázka: proč to psát, pro koho, nebylo by snad lépe rovnou zapomenout a počkat na dobu, která bude svobodnější? Později začal texty prosvítat jakýsi skrytý smysl. Vynořovaly se souvislosti. Nekončící řada pohřbů literárních přátel navodila evokaci válečných zážitků: transporty vězňů, mrtvoly pohozené podle tratí a věčná otázka, kdo přežije a kde je konečná stanice, je-li nějaká. Důležitou úlohu sehrály deníky Maxe Frische - přesvědčily o možnosti této formy vyjadřování a svůdnosti osobního vidění. A omyly, které odhaluje právě čas? Berme je jako pihy, jizvy a vrásky na tváři - úplně čisté jsou stejně jen tváře manekýnů.

Obsah: