Anotace:
DOSLOV
Cizinci psali velmi mnoho o veliké tragedii srbského národa r. 1915, my jen velmi málo, a tato kniha bude prvý větší spis o těchto událostech. Ve zprávách cizinců je více postřehu a soustrasti, v našich musí býti více citu a bolesti. My jsme trpěli, oni jen přihlíželi. Jestliže se nějakou náhodou s námi sdíleli o těžký los ústupu, snášeli jen tělesné, ale nikoliv i duševní útrapy. V tom by měl býti i rozdíl mezi knihami, jež napsali oni, a knihami, které napíšeme my, a také knihou, již podávám čtenářům.
Ačkoliv je tato kniha dosti obsažná, ani jsem nepomyslil obsáhnouti v ní celé tragedie r. 1915. Zaznamenával, pozoroval a procítil jsem jen události, které se dály kolem mne nebo o kterých jsem se doslechl, neboť sám jsa účastníkem tohoto velikého neštěstí, nemohl jsem ani dále dohlédnouti. Má kniha končí v Peći, neboť tam se končí i tragedie národa. Odtud dále nástávají tragedie jednotlivců, z nichž každá zasluhuje takové knihy.
Nepokládám této knihy za hotové dílo o té veliké události a dokonce se obávám, že název, jejž jsem jí dal, je poněkud smělý. O tom díle, které se jistě jednoho dne objeví, ať již jako historie, nebo jako povídka, nebo jako epos, musí pracovati i čas i mnohé ruce, a já, podávaje zde jen část materiálu, mohu býti spokojen, budou-li mne někdy pokládati za spolupracovníka o tom velikém díle, jež vyloží všechno nadlidské úsilí a všechna veliká utrpení srbského národa.
V Bělehradě v březnu 1920. Branislav Nušić
Obsah:
|