Anotace:
Armádní generál in memoriam Karel Janoušek (30. října 1893 Přerov - 27. října 1971 Praha). Právě pod jeho velením se ve známé bitvě o Británii vyznamenali mnozí českoslovenští letci a získali trvalou úctu země, kterou pomáhali bránit. Proto tato kniha nevypráví pouze pohnutý životní příběh Karla Janouška. Krátce po svém zajetí v první světové válce dobrovolně vstoupil do 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. V památné bitvě u Zborova byl poprvé zraněn a za projevené hrdinství povýšen a vyznamenán. Jako velitel 7. roty se dále zúčastnil všech bojů pluku při obraně sibiřské magistrály. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána ruských legií v květnu 1920. Absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze a po krátkém působení na 3. (operačním) oddělení Zemského vojenského velitelství Praha ho přemístili k letectvu, kde postupně prošel všemi velitelskými stupni. V roce 1933 byl ustanoven zemským velitelem letectva ZVV Praha. Plukovník Janoušek se také intenzivně věnoval taktice a organizaci leteckých jednotek a tyto předměty přednášel nejdříve v leteckém učilišti a později také v kurzu pro vyšší velitele. Dnem 1. ledna 1937 byl pak Karel Janoušek jmenován do hodnosti brigádního generála. Ve třicátých letech začal studovat na Univerzitě Karlově meteorologii a geofyziku. Tři měsíce po německé okupaci, v červnu 1939, získal akademický titul RNDr. Téhož roku na podzim generál Janoušek odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie, kde dobrovolně vstoupil do tvořící se čs. zahraniční armády. Nejprve zastával funkci přednosti III. (leteckého) odboru vojenské správy Čs. národního výboru v Paříži a později, v březnu 1940, byl předurčen jako velitel pro výcvikové středisko do Cognaku, ale spád válečných událostí byl rychlejší. Po kapitulaci Francie se podílel na organizaci přesunu našich letců do Velké Británie. Začínala se psát nejslavnější kapitola jeho vojenské kariéry. Když zde vznikl Inspektorát československého letectva, byl generál Janoušek jmenován inspektorem, tzn. velitelem československých letců. V lednu 1941 ho britská vláda vyznamenala jedním z nejvyšších britských vyznamenání KCB a současně byl povíšen do hodnosti Air Vice-Marshal. Do vlasti se nejprve vrátil jako soukromá osoba a teprve v srpnu 1945 přiletěl oficiálně v čele čs. letců do svobodné republiky. Funkce na ministerstvu národní obrany byly už obsazeny, a proto byl divizní generál Janoušek jmenován podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní úkoly a posléze generálním inspektorem protiletecké obrany. Po únoru 1948 byl jako jeden z prvních generálů propuštěn z čs. armády. Nasazenému provokatérovi Reicinova vojenského obranného zpravodajství se podařilo K. Janouška přimět k rozhodnutí odejít do zahraničí. Následovalo zatčení a odsouzení k trestu smrti, který byl změněn na těžký žalář. Brány vězení mohl opustit až po amnestii v roce 1960. Na jaře 1968 sice dosáhl zproštění , původní obžaloby, ale lidského zadostiučení a návratu vojenské hodnosti se už nedočkal. Úplné rehabilitace a povýšení do hodnosti armádního generála in memoriam se Karlu Janouškovi dostalo až v roce 1992. Rozhodnutím prezidenta republiky Václava Havla byl také vyznamenán Řádem M. R. Štefánika II. stupně. [obálka V Ráji 1997]

Obsah: