Anotace:
Historický román z první poloviny 13. století vtahuje čtenáře do dramatických událostí, které poznamenaly dětství, mládí a počátky vlády císaře Svaté říše římské, krále sicilského a jeruzalémského Federica (Friedricha) II. Štaufského.
V temných a studených hradech německých zemí, v Lateránu papeže Inocence III. a na slunné, ale těžkými zkouškami stíhané Sicílii vyrůstá Federico - vnuk císaře Friedricha I. Barbarossy - ve výjimečnou, dodnes nedoceněnou osobnost. Osudy válečníka, od mládí prozíravého panovníka a svérázného myslitele sdílí a líčí Federicův učitel, přtel a pomocník Giacomo Ruggieri (skutečná historická postava).
V románu vystihujícím atmosféru doby, stíhané morovými ranami a ohrožované mocenskými i věroučnými střety a boji, rozkvétá, naplňuje se a k tragickému konci spěje i láska Giacoma Rugierriho k první císařově choti, láska, které se Federico nestavěl do cesty, protože se i svým cítěním vymykal hranicím dobových náboženských regulí, morálních soudů a společenských zvyklostí.
Z původních archivních dokumentů, pramenů a listin autorka rekonstruuje a dotváří obraz činů, smýšlení a prožitků obdivovaného i nenáviděného a jen nejbližšími ze svých přátel pochopeného vladaře a člověka, který se také nevyhnul chybám a omylům, ale nikdy se nezpronevěřil svému krédu, jímž bylo "vidět věci kolem sebe takové, jaké jsou".
(obálka 1999)
|