Anotace:
Druhý svazek monografie Vladimíra Komárka, který právě držíte v rukou, je věnován jeho obrazům. Ty, které si malíř přivezl ze svých pražských studijních let do Nedvězí, už vlastně představují východisko jeho příštího tvůrčího úsilí. Patří k nim např. i biblická témata, nahlížená více než civilně, stejně jako jeho úsilí o demytologizaci antických látek. Již od 50. let se však Vladimír Komárek zcela vzdaluje podobě nedělního malíře. Je to patrné z obrazů, v nichž důsledně osvobozuje charakteristiku motivu od nežádoucích podrobností, které je doprovázeno i tvarovým zjednodušováním, jež mu mj. umožňuje pohybovat se často na hranicích mezi skutečností a snem. V průběhu 60. let se již v hlavních rysech zkonstituoval Komárkův motivický repertoár a výtvarný aparát, jemuž zůstává stále věrný. V uplynulém dvacetiletí se pak malíř zmocňoval nových podnětů, které přispěly k obohacení motivického rejstříku a poetiky jeho díla. Jeden z jeho předních znalců, autor vstupní studie dr. Jiří Hlušička, je vnitřně člení do tří oddílů s ohledem na Komárkovo zaujetí pro svět věcí, přírody a člověka. V Komárkově tvorbě se však jednotlivé náměty často navzájem prostupují, přičemž malířova básnická licence přisuzuje i neživým předmětům lidské osudy. Odpovídá to ostatně i Komárkově potřebě reflektovat existenciální problémy doby. Zcela příznačné je právě jeho zaujetí o úděl člověka od narození až po chvíle poslední, v němž lze bezpečně vysledovat oscilaci mezi vírou v život a mezi úzkostí ze všeho, co jej ohrožuje. Významné místo, které dnes Vladimír Komárek v českém výtvarném umění zaujímá, mu již nikdo neupře. I tato dvousvazková monografie, soustřeďující to nejlepší, co z tvůrcovy dílny vyšlo, je toho neotřesitelným dokladem. Také tento druhý svazek doprovází originál grafického listu, podepsaného autorem [kniha tento list obsahuje pouze v případě výslovného uvedení v popisu předmětu]. [obálka Akropolis 1995] [obálka