Anotace:
[z předmluvy] O tajných popravách jsem se dozvědel náhodou, koncem roku v jedné kavárně v La Platě, kde se hrály šachy a spíš než o politice se mluvilo o Keresovi a Nimcovičovi, a jediný vojenský manévr těšící se určitému renomé byl Schlechterův bajonetový útok v sicilském zahájení. Na témže místě nás o půl roku dříve jednou o půlnoci překvapila střelba, jíž započal útok na velitelství druhé divize a na policejní ředitelství za Valleova nezdařeného pokusu o převrat. O půl roku později mi za dusného letního večera kdosi nad sklenicí piva říká: "Jeden z popravených žije." Nevím, co mě tak fascinuje na této příhodě, rozvleklé, vzdálené a nabité nepravděpodobnostmi. Nevím, proč stojím o rozmluvu s tím mužem, proč rozmlouvám s Juanem Carlosem Livragou. Ale potom vím. Prohlížím si tu tvář, jednu jizvu na líci a ještě větší na hrdle, zbrázděná ústa a pohaslé oči, v nichž se tají stín smrti. Zasáhne mě to znenadání jako tehdy, když jsem zaslechl drásavý sten žaluzií. Livraga mi vypráví svůj neuvěřitelný příběh; věřím mu okamžitě. Tak se zrodilo toto vyprávění, tato kniha. [25. března 1977, den po uveřejnění své poslední knihy Open Letter from a Writer to the Military Junta, byl autor zavražděn argentinskými vojáky]