Anotace:
V září 1955 se uskutečnila dnes již historická návštěva spolkového kancléře Konrada Adenauera v Moskvě, která skončila navázáním diplomatických vztahů a propuštěním válečných zajatců, nacházejících se ještě v Rusku. Ruská vláda státle trvala na tom, že to nejsou "váleční zajatci", nýbrž "váleční odsouzenci". V této souvislosti spisovatel Heinz G. Konsalik poprvé uslyšel o jistém bývalém táborovém lékaři, jenž svým chováním v zajetí zachránil bezpočtu spoluvězňů život. Pátrání ho dovedlo k doktoru Ottmaru Kohlerovi, úřadujícímu šéflékaři nejprve v Kolíně nad Rýnem, později v Idar-Obersteinu. Jemu patřila všechna ta slova chvály. Ale doktor Kohler nechtěl být jmenován ani uctíván, byl zdrženlivý i v podávání informací. Autor tedy vyhledal očité svědky a vyzpovídal téměř stovku navrátilců od Stalingradu. Jejich líčení potom navzájem propojil a románově doplnil. Hotový rukopis poslal nakladateli Revue Helmutu Kindlerovi. Ten hned druhý den volal: To bude náš příští román na pokračování! Právě svými romány na pokračování se Revue stala u čtenářů velmi oblíbenou. Otiskování v Revue znamenalo podstatné zvýšení nákladu. Přesto nakladatel váhal vydat ve svém nakladatelství následně i knižní vydání. Nakonec (v roce 1956) podlehl autorovu naléhání, vydal však jen 8000 výtisků. Zpočátku to vypadalo, že Kindler měl opět pouze dobrý odhad. Ale potom byl Lékař od Stalingradu zfilmován s O. E. Hassem, Evou Bartokovou, Hannesem Messemerem a Mariem Adorfem. Krátce po premiéře tohoto filmu (1958), který už jen prvotřídním obsazením, dokonce i vedlejších rolí, přitahoval diváky, začaly do nakladatelství proudit tisíce objednávek Konsalikovy knihy. Od té chvíle už vítězné tažení románu nebylo k zastavení; nejdřív to byl bestseller, potom longseller, dnes už to je - jak stojí v lexikonech - klasické dílo válečné literatury. Tato kniha si nečiní nárok, aby byla považována za životopis onoho lékaře, jeho příklad a duch k ní však daly základ. Jména byla s ohledem na dosud žijící osoby změněna nebo volně vytvořena. Případná shoda osob, míst, zážitků a událostí je nechtěná a neúmyslná. [obálka BB art 1999]