Anotace:
Goethe sám, při své zvláštní upřímnosti ve věcech lidských, nijak se netajil tím, co bylo knihy této podnětem. Byla to jeho vášnivá, leč neopětovaná láska k Charlottě Buffové, již seznal, když 23letý, po skončení studií ve Štrassburku, přišel r. 1772 do Wetzlaru zahájit při tamějším říšském soudě praktickou dráhu juristickou. Charlotta byla snoubenkou jeho přítele Kestnera - oba odpovídají postavám Lotty a Alberta v románě asi tou měrou jako Werther jest Goethe sám. Celá prvá část díla je věrným odleskem skutečného poměru těchto tří lidí a tato blízkost k skutečnosti je zachována až do detailů místních, líčení krajin, rodiny Lottiny atd. Ale ani druhá část, která není ničím jiným než pozvolným, ale nezadržitelným sklonem k sebevraždě Wertherově, není jen docela fiktivní. Goethe sám byl sice na to příliš silný a zdravý, aby byl řešil tragickou situaci svého srdce tímto způsobem, ale možnost toho zajisté že procítil alespoň ve své obraznosti a touze. Vždyť sám se přiznal, že prožil všecka stadia wertherovské choroby.
[z Úvodu, J. Otto 1901]
|