Anotace:
Národní umělkyně Olga Scheinpflugová (žila od 3.12.1902 do 13.4.1968) uložila svůj mnohovrstevnatý talent do mnoha próz, lyrických sbírek veršů a divadelních her. Největší díl talentu však věnovala oblasti nejpomíjivější, i když také věčné - své dráze herecké, na kterou ji připravila krátce po první světové válce Marie Hübnerová. V roce 1922, to se již mladičká herečka znala dva roky s Karlem Čapkem, za kterého se provdala až v roce 1935, přešla ze Švandova divadla do Městského divadla na Vinohradech, odkud pak vedla její cesta do Národního divadla, kde s přestávkou okupace jako členka činohry setrvala až do své smrti. V nedopsaných pamětech o sobě promlouvá Olga Scheinpflugová často mezi řádky hlavně prostřednictvím portrétů hereckých a režisérských osobností českého divadla mezi oběma světovými válkami. S obdivem a s úctou obhlíží osudy divadelních souputníků, kteří na ni působili zejména příkladem poctivé a oddané služby umění. Do osobitě komponovaného pásma knihy je vetkána souvislá a působivá úvaha o smyslu a poslání herecké práce. Olga Scheinpflugová se v průběhu několika desetiletí intenzívní činnosti představila v širokém repertoárovém spektru soudobém i klasickém, k srdci diváků pronikla zejména v postavách, v nichž vyniklo její střízlivé, věcné, zneklidňující herectví s velkým pochopením pro křehký svět intelektuálně vyspělých, ale i prostých, životem dost zkoušených, přesto však nevzdávajících se žen. Obraz složitého ženského nitra na českém jevišti tak posunula do výrazné polohy korespondující s jejím založením a cítěním i s tendencemi psychologicky stále věrnějšího realistického projevu. [obálka Mladá fronta 1988]