Anotace:
Dvě novely, Hodiny a Nezkrotný buben, nám spolu s výborem povídek znovu představují polozapomenutého, kdysi slavného ruského spisovatele, který byl z českých překladů už za Rakouska dobře znám našim dědečkům. V jeho prózách se potkává Gogol, Dostojevskij a Leskov jako umělecké vzory s inspirací evropským měšťanským románem, to všechno se ale vzápětí zvrtává v krkolomnou grotesku, z které běhá mráz po zádech. Úpadek morálky středních vrstev společnosti je tu vyobrazen stejně nekompromisně jako v Německu nebo Francii, ale týká se Rusů a jeho poetika je východní: přeludy mají stejnou platnost jako skutečnost, postavičky se před jedním hrbí, před druhým povyšují a hrdinové jsou samolibí, do sebe zahledění omezenci, trpící skrytými komplexy, jež pohříchu ústí v blouznění, útěky do snů a falešné mesiášství. Přes krutost, kritičnost a grotesknost, s níž autor vypodobnil své malé Rusy, je cítit soucit a jeho přihlášení se k nim. Alexej Remizov svými krátkými prózami dokazuje, že patří mezi nejlepší portrétisty ruské duše; je to duše skrz naskrz lidská. [obálka Mladá fronta 1999]

Obsah: