Anotace:
Tento román je samostatný doplněk Morávkova prvního románu Plavci na Sázavě. Zachycuje zánik sázavské vorařiny a typických plavců, vodních lidí. Shodou různých nepříznivých okolností plavectví zaniká a jen několik starých plavců - hastrmanů nemůže se od své milované řeky odtrhnout. Trpí duševně i hmotně. Ale v letech 1929-1930, při velkých sněhových polomech a větrných smrští, padnou na březích horní Sázavy celé lesní revíry. Místní pily nestačí a tak se znova plave. Horní Sázava má své plavce, "horáky", pohotové k práci, ale dolní Sázava nemá už slavných plaveckých part. Dolní vodní lid zradí svou řeku a právo na ni musí postoupit "horákům". Tento zápas o vodu je vylíčen velmi barvitě a dramatickém na divokém pozadí bouřlivé a nebezpečné řeky. Je tu dcera přívozníka, osudnou okolností zamilovaná do jednoho z nepřátelských horáků a nevěrná žena dolního plavce, utíkající muži za svým milencem "nahoru", jak se krátce v souhrnu nazývá území nepřátel z horního toku řeky. Nejdojímavější jsou však staří plavci, poslední svého rodu, umírající odevzdaně na vodě. A zase je to ta krásná, divoká Morávkova Sázava, která hučí v pozadí románu svým opojivým, věčným šumotem. [obálka Melantrich 1948]