Anotace:
Počátek [20.] století v imperiální Anglii tvoří scénu tohoto Forsterova románu a zároveň je i dobou, v jejímž ovzduší se dílo zrodilo. Duchovní kontrasty této atmosféry, určované expanzívností koloniální politiky a prudce se rozvíjející technické civilizace, inspirované shawovskými a wellsovskými humanistickými idejemi, v románu reprezentují rodiny Wilcoxových a Schlegelových; Wilcoxovi jsou typičtí "imperiální" podnikatelé, kteří, uzavřeni do svého světa bohatství a nevyčerpatelné bezohledné energie, nejsou s to vytvořit si přirozené lidské vztahy ani ke svým nejbližším; jejich živým opakem jsou sestry Schlegelovy, zjemnělé, intelektuálsky založené bytosti, vášnivě debatující v dámských spolcích o zásadách lidskosti, o přátelství a poezii. Dramaticky sevřený příběh vyrůstá z náhodného setkání členů obou rodin, přičemž se zrodí nerovný vztah mezi hlavou rodu, povýšeneckým a snobským Henrym a idealistickou Markétou. Jestliže v příběhu dojde k zdánlivě bezvýznamnému sporu o dědictví rodinného sídla Wilcoxů, jakoby samého symbolu vlasti, domova, kde by měl člověk žít v bezpečí a harmonii s okolním světem, vrcholí tím Forsterovo nevyslovené odsouzení vzájemného neporozumění živeného stavovskými předsudky, neporozumění, jež hrozí pohromou celé anglické společnosti. Klidný, ale naléhavý varovný tón zaznívá v podtextu celého díla. [obálka Odeon 1982]