Anotace:
Dvacátého devátého září 1909 přinesl pražský německý list Bohemia reportáž pod názvem Aeroplány nad Bresciou, jejímž autorem byl Franz Kafka. Co tomuto článkuu předcházelo? V srpnu roku 1909 napadlo tři přátele z Prahy, že podniknou krátkou dovolenou. Chtěli strávit několik dní v Rivě u Gardského jezera. Nejmladší z nich, jedenadvacetiletý bankovní koncipient Otto Brod, tam už byl a vrátil se plný dojmů, a tak navrhl svému pětadvacetiletému bratru Maxovi, který v té době už byl uznávaným autorem, a jeho příteli, šestadvacetiletému Franzi Kafkovi, aby tentokrát vyrazili na jih společně. Kafka měl pocit, že by svou přítomností mohl oba bratry obtěžovat, a tak se zprvu nemohl rozhodnout. V sobotu 4. září však spolu s Maxem Brodem (Otto je měl vzápětí následovat) odcestoval přes Mnichov a Innsbruck do Bolzana, odkud pokračovali do Rivy. Tam se jim také dostal do rukou italský deník Sentinella Bresciana. Vydání z 9. září je okamžitě zaujalo: titulek La Prima Giornata del Circuito Aereo (První den letecké přehlídky), vévodící první straně, vlastně nebylo možné přehlédnout. Protože žádný z nich dosud letící letadlo nespatřil, rozhodli se, že se do Brescii vypraví. Peter Demetz se vydal v jejich stopách a zjistil, že onoho 11. září 1909 se nejen proťaly cesty Franze Kafky, Gabriela d'Annunzia a Giacoma Pucciniho, ale že se tito umělci v Brescie setkali s leteckými inženýry i odvážnými aviatiky. Demetz popisuje dobrodružnou podívanou a dění kolem letecké přehlídky a zároveň rozšiřuje naše znalosti o kulturní historii. Stejně jako Kafku ho uchvacují letecká esa - Američan Glenn Curtiss, Ital Mario Calderara a úřadující král oblak Louis Blériot z Francie: i oni ostatně byli umělci ve svém vlastním oboru... Autor se chce především dopátrat toho, co vlastně létání pro tyto věrozvěsty aviatického věku znamenalo. V Brescie tehdy vzduchem poletovalo mnoho politických i jiných, dosud jen tušených otázek. Demetz citlivě nasvědčuje Kafkovy znepokojivé postřehy týkající se toho, co vlastně s sebou letectví může přinést, popisuje d'Annunziovu žádostivost chopit se aviatiky jako mocenského nástroje, Pucciniho nadšení z rychlých úniků a Curtissovo skromné hrdinství. Kniha 1909: Aeroplány nad Bresciou zachycuje důležitý okamžik, v němž se setkalo umění s technikou, aby nám předestřely obraz budoucnosti. [obálka Prostor 2003]

Obsah: