Anotace:
"Nikdy neříkejte, že znáte nějakého člověka, dokud jste se s ním nedělili o dědictví." Tento nápis, zdobící mnohé notářské kanceláře, by mohl být i mottem knížky Jiřího Brázdy Notářský pitaval. Zajímavé příhody z autorových zážitků se většinou týkají majetkových převodů, dědictví a vůbec posledních věcí člověka - prostě událostí, kdy se nejvíce projevují kladné i záporné vlastnosti lidí. Notář bývá svědkem upřímného smutku i pokrytectví, slušnosti i nečestnosti, rozumu i pošetilosti, štědrosti i hrabivosti, lásky i nenávisti. A je-li to člověk nadaný srdcem, rozumem i shovívavostí k lidským slabostem, vytěží ze své paměti příběhy plné dramatičnosti, tragiky a mnohdy i komičnosti. Třicet pět pestrých případů Notářského pitavalu odráží dlouhá léta bohaté notářské praxe. Některé z nich pocházejí ještě z dob autorových začátků, kdy platily staré občanské zákony, většina však je z časů dnešních. Nad některými by se mohli suší ouřední patroni pozastovovat, že notář nejednal přesně podle ducha předpisů, neboť ví, že naše zákonodárství nesměřuje k poškozování zájmů poctivých občanů. Příběhy Notářského pitavalu se získávají čtenáře autentičností nevšedních zážitků i pozorování a v neposlední řadě i tím, že pod formou poutavých povídek skrývají i mnohá praktická poučení (jak psát závěť, jak je to se znamením ruky, jak se vyvarovat podvodníků atd.). Patří k literatuře, kterou psal sám život. [obálka Práce 1987]

Obsah: