Anotace:
[Sovětský avantgardní autor. Po pobytu v ČSR vydal v roce 1937 knihu Země na rozcestí - Pět týdnů v Československu. Za stalinských čistek byl v roce 1937 zatčen a popraven (podle jiné verze spáchal ve vězení sebevražu).] Za své pražské návštěvy pověděl Sergej Tretjakov několika tazatelům nejednu zajímavou podrobnost o sobě a o svém vztahu k Číně, čímž zároveň osvětlil také vznik "biointerviewu" Den Šihua, jenž náleží k nejzajímavějším formám posledních let. "Byl jsem po prvé krátkou dobu v Číně v roce 1919 - v roce čínského obrození. Tam jsem se seznámil s ruským profesorem pejpinské university Ivinem, který mě zasvětil a uvedl do čínské kultury. V roce 1924 jsem byl povolán pejpinskou universitou jako lektor ruské řeči. Ztrávil jsem tam osmnáct měsíců. Čínská mládež tam projevovala nevšední zájem o zemi, která provedla proletářskou revoluci a osvobodila lid. Byly doby, kdy denně demonstrovaly desetitisíce lidí kolem čtvrti cizinců. Já jsem se však volně pohyboval, obklopen jsa sympatiemi studentů, které především platily mému národu a mé socialistické vlasti. Jedním z hlavních témat mé literární tvorby zůstala dodnes Čína. Mám rád tuto velkou zemi a její národ, milují čínské umění, kterému se bohužel nedostává takové péče, jakou věnuje Sovětský svaz folkloru všech národů. První knížka essayí o Číně vyšla pod názvem "Džungo". Napsal jsem dvě básně "Řvi, Číno", a "Lian je tvrdošíjný". Název "Řvi, Číno" jsem potom přenesl na divadelní kus o Číně z r. 1925. Tento divadelní kus měl především mezinárodní úspěch. V Sovět. svazu byl hrán v divadle Mayerholda čtyřistakrát. Ještě v Lefu, když byl živ Majakovský, debatovali jsme o dokumentárním románě, o literatuře faktů; no, a tu mě napadlo, když jsem chtěl vylíčit živého člověka, spojit biografii a interview: tak vznikl biointerview. Ve světové literatuře jsou skoro všechny životopisy psány o lidech mrtvých. Já píši životopisy živých lidí. Biointerview - to znamená vylíčit dopodrobna životopis jednoho člověka, ale člověka typického pro určité období a v určitých poměrech. Při dlouhých rozmluvách s čínským studentem, o kterém jsem se nedávno dověděl, že žije v severní Číně a pracuje jako učitel, mohl jsem mnoho zážitků jím vylíčených kontrolovat, poněvadž sám pocházím z inteligentní učitelské rodiny. Můj zájem o Čínu neochabl ani dodnes. Snažím se na základě přesných studií odhalit legendu o rasové nevraživosti a nesouladu mezi bílou a žlutou rasou. Chci dokázat, že vedle nás žije veliký národ na vysoké kulturní úrovni, nemilosrdně vykořisťovaný vnitřními i vnějšími nepřáteli." [z obálky ELK 1936]