Anotace:
Podnětem k románu Moře a jed byla autorovi skutečná událost: vivisekce na americkém zajatci, jaké se během druhé světové války konaly z rozkazu japonské armády na lékařské fakultě Kjúšúské univerzity. Zaujala ho přitom psychologická a mravní stránka věci - vnitřní ustrojení těch, kteří se vivisekce účastnili, jejich podmíněnost minulými prožitky i současnou válečnou situací, ale především jejich postoj k zločinu, který spáchali. Ze skupiny provinilců si autor vybral k podrobnější studii ty, kteří se od účasti na experimentu nemohli čekat žádný osobní prospěch - řadovou zdravotní sestru a dva mladé lékaře-stážisty, Suguru a Todu. Sestru přivedla k zločinu závist a lítost nad zmařeným životem, Todu touha vyburcovat se k lítosti nad vlastní ničemností a Sugura nedostatek odvahy se vzepřít.
Dramatičnost a poutavost děje, k níž přispívá důmyslné střídání hledisek v průběhu vyprávění i autorův mimořádný smysl pro životní detail, činí tuto meditaci o lidském svědomí zároveň skvělou literaturou. Právem bylo toto dílo už v roce 1958 vyznamenáno cenami dvou velkých japonských vydavatelství.
[obálka Vyšehrad 1980]
|