Anotace:
Rudolfinská Praha znamená pro Prahu nebývalý rozkvět. Stává se sídelním městem velkého panovníka, kam se sjíždějí šlechtici a diplomatická poselství celé Evropy, pražští se přizpůsobují přepychu panovnického dvora, město roste a bohatne, je to "zlatá doba země české". A do této Prahy bohatého měšťanstva a šlechtictva, znějící mnoha světovými řečmi, přichází sirotek po venkovském zemanovi, malý Jiřík ze Zálezla, aby v domě svého strýce kupce Ryby našel nejen nový domov, ale i příležitost ke vzdělání a poučení. Jiřík projde v nové Wenigově knížce Prahou na prahu XVII. století, vidí její zařízení, řemesla, život rodinný a vnější tvář, je účasten i při velkém moru, který postihne město. Jiřík je jako chlapec dneška; mladí čtenáři vidí, že není vlastně velkého rozdílu mezi klukem dnešním a chlapcem z doby více než před třemi sty léty. Jen ten úbor a prostředí, ale živý a zvídavý zájem je jim společný. Přes svoji beletristickou tvorbu je tato nová knížka i doplňkem dějin, je to malá příručka ke kulturním dějinám Rudolfovy doby. Čtenáři se tu dozvědí, jak se lidé tehdejší doby oblékali, co jedli, jak měli zařízeny své byty, poučí se o řemeslech i lázních a navštíví i bohatě vyzdobený hrad a sbírky Rudolfovy. Průvodcem jim bude právě Jiřík ze Zálezla, svižný zemanský synek, jehož otec se ztratil v tureckých vojnách. Pověsti a předsudky doby jsou tu zachyceny s lehkým poučením, jakož i vyprávění o tehdejší medicině. V této nové knížce Wenig ve stopách svého otce věnuje se historické beletrii a pokračuje ve svém úmyslu napsat galerii dětských příběhů z různých století. [obálka J. Tožička 1943]