Anotace:
Předmluva Angličan Smiles vydal před několika lety pod titulem Selfhlep, t. j. Svépomoc, spis, který vzbudil pozornost celého vzdělaného světa. Podáváme ho tímto čtenářům Matice lidu ve zpracování stručnějším originálu, jehož ráz však myslíme, že věrně zachován. Účel spisu vychází z obsahu jeho zřejmě na jevo, a bylo by zbytečno o něm se šířit. Avšak neobyčejně přesvědčující způsob, jímž spisovatel své učení nám podává, zasluhuje objasnění. Smiles uvádí nám na mysl, že člověk je pánem svého osudu, že vlastním přičiněním se může každý dopracovat cíle, byť i daleko vytknutého, a šťastná náhoda, že v pokroku jednotlivce i celých národů pramálo rozhoduje. Smiles nám tím nepraví nic nového. Zásady ty byly vysloveny bezpočtukráte před ním, a kdo přečte pozorně přísloví toho neb druhého národa, ten najde také celou praktickou mravouku Smilesovu v nich uloženu. Kdo pak přihlédne k samému životu toho kterého národa blíže, najde mnoho jednotlivých členů jeho - více než na první pohled se zdá - kteří učení v příslovích těch položené dali za základ životu svému; vždyť ze života takových jednotlivců učení příslovné samo vzato jest. Avšak jednotlivci ti nenašli nikde tak svědomitých dějepisců a nenašli ve vlastním národě nikde tak vřelého uznání, jako právě mezi Angličany. Nebylo také v Anglii vždy takto; avšak tam dříve, než kdekoliv jinde, došlo k tomu. Dnes je nám vzorem staletými boji vytříbený život národa Anglického, v němž volného vývinu osoby co nejméně překážek se klade a zásada osobní svobody tvoří první článek společenského i státního života. Z bohatého pramene takového národního života čerpal Smiles a proto působí tak mocně jeho spis. On jiným neříká toliko, co by jim činiti bylo, nýbrž dle zásady opětovně vyslovené vystavuje příklady skutečných činů. On nám předvádí věrný obraz života svého národa. Smiles ukazuje, kam člověk dojíti může; cesta je položena pro každého, záleží na nás, abychom ji nastoupili. V březnu 1877. J.H. [Matice lidu, 1877]