Anotace:
Celou románovou epopejí Marji Kubašové se táhne jako červená nit láska chudého vesnického ševce a učitele Bosćije Serbina a Jěwy, dcery bohatého sedláka. V prostředí srbské Lužice osmnáctého století byl takový vztah téměř bez naděje, ale osud Bosćijovi přál - Jěwin otec proti sňatku nebyl a s Jěwiným věnem by se Bosćij mohl stát váženým členem budyšínského cechu obuvníků. To by se však musel vzdát své národnosti a prohlásit se Němcem, a hlavně by nesměl dál učit srbské děti ve své "pokoutní" škole. Do vztahu dvou mladých lidí však osudově zasáhne i sedmiletá válka... Marja Kubašová napsala první široce založený historický román lužickosrbské literatury (učila se u velkých autorů světových, překládala Tolstého a Gorkého a přeložila i Jiráskova F. L. Věka) a trvale se zapsala do literárních dějin tohoto nejmenšího slovanského národa při našich severních hranicích. Pro českého čtenáře nejsou bez zajímavosti většinou nepříliš známé úzké vztahy Lužice k Čechám. Hlavní hrdina románu navštěvuje Lužický seminář v Praze, bojuje v bitvách v Čechách, autorka si všímá činnosti českých bratří v Lužici, zavádí nás i do městečka Šěrachowa, české enklávy na lužickém území. Čtenář, který ve volné chvíli rád sáhne po některém z děl Aloise Jiráska, nebude osudy Kantora Serbina zklamán. [obálka Svoboda 1986]