Anotace:
Jožo Nižnánsky nás ve svém historicko-dobrodružném románu Lásky Žofie Bosniakové uvádí na začátek XVII. století. Seznamuje nás s mnoha významnými historickými osobnostmi, zejména se Žofií Bosniakovou, s jejím manželem Franěm Vešelínem i s jeho druhou ženou Marií Széchyovou, kterou básníci opěvují jako Muráňskou Venuši. Spisovatel v románu, jenž poprvé vychází v češtině, oživuje v rámci poutavého děje, oplývajícího milostnými zápletkami i politickými intrikami, zajímavý úsek historie. Na zříceninách hradu Strečno, Muráňského a Fiľakovského hradu neúprosný zub času již vykonal své dílo, ale v tomto románu se tyto hrady vynořují ve své plné slávě a kráse. Jožo Nižnánsky zde poprvé prozaicky zpracoval historické téma, jež předtím svou mravní hloubkou a dojímavostí zaujalo a inspirovalo i P. O. Hviezdoslava k vytvoření úchvatného eposu a F. R. Osvalda k napsání balady o Žofii Bosniakové. Hviezdoslav básnicky zpracovává bolest, jež vznikla z lásky hlavní hrdinky, ale autor našeho románu rozebírá nejen všechny její lásky, ale i celou dobu v její rozmanité kráse, romantice, takže se v díle odráží jako skvělý kontrast jemná duše a čistý člověk, jímž byla Žofie Bosniaková. Nižnánskému se plně podařily i epizodické postavy (například Štefan Kun), při nichž se zaskvěl jeho smysl pro humor a romantickou perokresbu. [obálka Petrklíč 1992]