Anotace:
Gregorio Lopez y Fuentes, autor úspěšné románové kroniky El Indio, poctěné roku 1935 mexickou národní cenou, patří k čelným představitelům iberoamerické literatury. Rodem z Veracruzu, věnoval se původně žurnalistické činnosti a měl tak příležitost poznat důkladně svou vlast a obeznámit se důvěrně s lidem, s jeho neutěšenými sociálními poměry a starými zděděnými tradicemi. Pronikl tak i do nejodlehlejších končin, ztracených kdesi v horách a vzdálených od důležitých dopravních tepen, kde vesničané dosud žijí svým osobitým životem, nedotčeným nivelisujícím zásahem moderní civilizace. Hrdiny jeho románu však nejsou běloši, nýbrž, jak titul napovídá, potomkové Azteků a Mayů, vládnoucích původně v těch končinách. Fuentesův El Indio však není a nechce ani být historickou evokací zaniklé minulosti, neboť jeho zřetel se upíná skoro veskrze k živé přítomnosti, třebas i tu místy zazní ohlas slavných minulých dob, jejichž povědomí již téměř úplně pohaslo v mysli domorodců. A z toho dneška autor usiluje vyhmátnout to, co tvoří podstatu indiánského problému, formuluje mentalitu domorodých obyvatel a tvoří smysl jejich života. Nejde o román v obvyklém slova smyslu, neboť dějová osnova není organicky vázána pevnou epickou linií, ba není tu vlastně ani ústřední postavy, jež dává obvykle ději rytmický spád a kolem níž krouží osudy ostatních protagonistů; Fuentes se spíše snaží stopovat kolektivní osudy celé vesnice, v jejímž rámci se odehrává život místních obyvatel s tradičními zvyky, tužbami, strastmi a celkem skrovnými radostmi, pokud jim je dopřává lopotná práce na vlastním políčku nebo haciendách bílých pánů. [z doslovu 1941]