Anotace:
Pero, které zůstalo R. Bechyňovi, nenapsalo ani paměti ani zpověď, ani obhajobu ani obžalobu, ale ode všeho trochu. Je to soubor celkem 43 vybraných článků vesměs z let 1938-1944, s jedinou výjimkou osobního listu ke Gustavu Habrmanovi z roku 1919. Značná část obsahu knihy byla napsána a otištěna za hranicemi: jeden článek v Polsku, tři v Paříži, třicet v Londýně. Pouze devět jich bylo napsáno a otištěno v 1. a 2. republice a v protektorátě, v Přítomnosti a v Hlasu lidu. Za hranicemi psal Rudolf Bechyně do různých českých listů, z nichž ve svém souboru vyjmenovává Krajanské listy v Lucku (Polsko), Československý boj v Paříži, Svobodné Československo a Novou svobodu v Londýně. V úvodním dopisu Habrmanovi i v dalších čtyřech částech, do nichž je kniha rozvržena, zpovídá se Bechyně především ze své žhoucí lásky k národu a vlasti. Je to opojná píseň, kterou složil lyrický básník ve chvíli citového vzrušení na svou milou. Socialismus se všemi jeho podstatnými konstrukcemi jako jsou třídy, třídní boj, mezinárodní solidarita proletariátu atd. nalézá v autorovi hlasatele jen potud, pokud se mu socialistický lid konstituuje v lepší národ splývá s ním v nerozlučný dokonalejší celek. První část své retrospektivy věnuje autor státní krisi 1938 od Mnichova po okupaci českých zemí. Zamýšlí se nad ofensivním orkánem pangermanismu a nad tragickou situací národa, opuštěného všemi spojenci. V druhé části knihy, věnované vývoji od okupace do pádu Francie, vystupuje autor po svém úniku do ciziny s jasným programem aktivního boje proti nacistickým okupantům. Odmítá opovrživou nadávku o zbabělosti Čechů, vyhýbajících se jatkám. V třetí části souboru článků věnované válce Spojených národů s fašismem, zamýšlí se autor nad smyslem našeho národního boje, nad rozdíly velkého a malého národa, vítá účast Sovětského svazu v boji: "S Ruskem stojí a padá naše věc." Čtvrtou část knihy tvoří články, které autor shrnul pod název Záležitosti československé. Uvažuje tu o státu, demokracii a politických stranách, naznačuje, že vždy měl výhrady k třem čs. exulantským vládám, znovu se vrací k německé otázce a opět nalézá statečná slova k obraně těch, kteří si nezasluhují, aby pro svůj jazyk byli házeni do jednoho pytle s nacisty. Závěrečné úvahy věnoval R. Bechyně úpravě domácích politických poměrů. Bez svobodných politických stran, prohlašuje, není demokracie. Různé pověsti o Bechyňově posici v zahraničí způsobily, že se na jeho knihu čekalo s dychtivostí. Nyní tedy vychází. Mnozí si budou klást otázku, nejde-li o labutí píseň zasloužilého politika první republiky, mnozí snad budou spatřovat v knize náznak, že se R. Bechyně vrací k aktivitě. Sotva však bude čtenáře, který by byl autorem zklamán. Politické veřejnosti se dostává knihou hojně příležitosti k projevům souhlasu i nesouhlasu, chvály i kritiky, rozhodně však přemýšlení a jednání, neboť podle autora "Demokracie je čin". [obálka Dělnické nakladatelství 1948]

Obsah: