Anotace:
Milostné vybočení z poklidného manželského vztahu, jež by určitě zaniklo v proudu pomíjivého času, náhle přerůstá v osamělé zoufalství ženy vydírané vlastní služkou. Příběh Luísy Mendonçové de Brito Carvalho patří do doby nenávratně minulé, avšak Queirósův realismus obnažuje v mistrně rozvíjeném ději a v psychologicky přesném detailu neměnnou, urputně stejnou mechaniku cítění a jednání, která se i v dnešních lidech projevuje neschopností zaujmout v mezní situaci pravdivý postoj a opřít se s důvěrou i vědomím rizika o druhého. V dramaticky stupňovaném sledu obrazů, připomínajících způsobem členění, převahou vizuálních vjemů a proměnami perspektivy pohledu filmové scény, budeme svědky hrdinčina váhání, prvních utajovaných schůzek, rozporných pocitů hrdosti na zapovězený vztah i viny vůči nepřítomnému milujícímu muži, zklamání a úzkosti z náhlého ohrožení, jež vyvrcholí v naprosté bezmoci. Realita, kterou Luísa nedokáže zvládnout, se jeví současně v ironickém nazření vypravěče jako svět útlaku, nepřekročitelných zábran a přetvářky, ovládaný zvěcnělými vztahy, tedy společnost, která je skutečným viníkem tragédie.
[obálka Odeon 1989]
Bratranec Basílio byl poprvé uveřejněn roku 1878.
|