Anotace:
Noc byla tenkrát bezmála a Úpa byla rozvodněna. Volal jsem do tmy jejich jména, dvě krásná jména, zoufalá. Té, která byla raněna a sežehnuta bleskem krásy, básnířky, která vplétala si krvavé trní dojména. Tak jako v počátečních verších i v dalších slokách celé Písně konfrontuje básník nejednou osud nešťastné Viktorky - jak ho známe z Babičky - s osudem autorky, od jejíhož narození uplynulo v době prvního vydání 130 let.