Anotace:
Úvodem Lístky o mladé církvi nejsou soustavným vypsáním. Podávají jen několik průhledů na pouť křesťanské zvěsti od jejích počátků až do doby Augustinovy tak, jak se jeví našemu zraku z různých zákrutů cesty. Podiví-li se čtenář někde nevšednosti a neschůdnosti krajiny, kterou ho provádím, ujišťuji ho, že jsem předem zkoumal mapu (dějinné dokumenty), i když ho na ni očitě neupozorňuji. Nedorozuměním bych rád předešel touto poznámkou: Termínu církev jsem vesměs užíval jako označení pro pospolitost Kristových vyznavačů více méně věrných základnímu evangelijnímu poselství o lásce a spravedlnosti Boží, projevené v Ježíši Kristu. Tímto slovem tedy nerozumím hierarchickou instituci středního a nového věku, která se stala, podle povědění Komenského, macechou lidského rodu. Ale pokusil jsem se naznačit, jak nebezpečným zvratem církev prošla za časů Konstantinových, ano tento zvrat je hlavním thematem celé knížky. Vědomě jsem opustil idealistické zduchovňování mladokřesťanské naděje, jakého se tak rádi dopouštěli bohoslovci i historikové, protože jsem přesvědčen, že není ani právo ani konkretnosti, ani celistvosti křesťanovy víry.