Anotace:
Spisovatel Sabahattin Ali, "Gorkij turecké literatury", není už naživu. Před více než dvaceti lety byl zákeřně zavražděn agentem panturkistů, tureckých fašistů. Důvodem nenávisti fašistů byla činnost Sabahattina Aliho v pokrokovém satirickém časopise i jeho společenskokritická tvorba literární, representovaná několika svazky novel a třemi romány, jež jsou úhelnými kameny moderní turecké prózy. Jedním z nich je Ďábel v nás, román napsaný koncem 30. let, který byl předmětem surových útoků zpátečnických časopisů a příčinou soudních procesů proti autorovi. A přece je Ďábel v nás zdánlivě neškodný psychologický román o milostném a existenčním ztroskotání mladého istanbulského úředníka Ömera. Ömer je člověk vnitřně rozpolcený, schopný nejvyšších vznětů a hned nato naprosté lhostejnosti a beznaděje, slaboch, jehož skutky se rozcházejí s jeho úmysly. Zraňován rozporem mezi svými touhami a všední realitou, utíká se do světa svých představ, nebo svaluje vinu za své omyly na "ďábla" ve své duši. Když k sobě připoutá studentku konservatoře Madžiku a oba začnou žít spolu, nedává Ömerova extrémní povaha ani jeho vratké existenční postavení tomuto svazku dost pevné základy a záruku trvalosti. Ömer není člověk špatný, ani neschopný, podléhá však snadno cizímu vlivu, není dost názorově pevný, a tak se snadno dostane do podezřelé společnosti fašisticky naladěných intelektuálů, přesto, že s nimi vnitřně nesouhlasí. A právě kritikou fašistických živlů mezi tureckou inteligencí, kritikou jejich názorů jasně ovlivněných vývojem v Německu píchl Sabahattin Ali do vosího hnízda a vystavil se štvaní turecké reakce, které vyvrcholilo jeho zavražděním. Tento ostře aktuální kritický smysl knihy není však její jedinou hodnotou. V postavě Ömera dovedl Sabahattin Ali odsoudit i slabošství, odtrženost turecké inteligence od života a projevy intelektuálštiny vůbec. V barvitých scénách uměl se kriticky podívat na život tureckých středních vrstev a jako pravý umělec dovedl v něm odkrýt to falešné a nezdravé. V jeho knize snad budou českého čtenáře poněkud rušit orientálsky mnohomluvné pasáže brzdící rozvíjení děje, vnímavý čtenář však v románu objeví hluboké myšlenky a jemné poetické obrazy a nebude litovat tohoto snad prvního seznámení s literaturou tak málo známou. [obálka 1959]