Anotace:
Autor je původním povoláním psycholog, erudovaný však také v estetice, a nyní se výhradně věnuje spojení obou disciplín na půdě teorie umění a filmu. Zkoumá-li proměny "filmového vědomí" u člověka naší kinematografické epochy, a to právě z hlediska psychologie a sociální psychologie, usiluje tím jednak o průzkum dosud neznámých pevnin, skrytých jako ponořená část ledovce ve filmovém divákovi, a pomáhá potom i odkrývat vnitřní a často neprůhlenou působivost filmových děl - což je práce i dnes velmi potřebná a záslužná. I pro filmovou teorii a estetiku platí totiž výrok estetika Šklovského, že je třeba "vytvořit nová pravidla pro využití nového bohatství".
Kniha dr. I. Pondělíčka tohoto nového bohatství pro filmologii plně využívá. Poprvé vlastně v naší literatuře a navís systematicky se tu autor zabývá uvedenými problémy: z volně navazujících statí se mu zde podařilo vytvořit určitou koncepci filmové psychologie. A jistě mu nešlo jenom o senzační odhalení "fantómů a mýtů", jimiž filmový svět žije, nýbrž o jejich reálný a poučený výklad. Podávají se tu vysvětlení potřebná každému laikovi, který se možná intenzívně zabývá filmem a je také vášnivým divákem, ale který se nemohl odborně věnovat oborům tak speciálním, jako je psychologie.
Kniha je tedy přínosem nejen pro filmové odborníky a tvůrce, ale patří též lidem, které přitahuje kouzelný svět fantómů a mýtů i jako prosté diváky. Je odborně koncipována, ale její předností je právě tak i svěží a přístupný styl, neboť je určena také širší kulturní veřejnosti a především inteligentnímu filmovému obecenstvu.
[obálka 1964]
Obsah:
|