Anotace:
V této mosaice kratších i delších hesel, abecedně srovnaných essayí, vykládá se formou originální a často i zábavnou o všem, co se týká bytu a bydlení vůbec. Nejde tu však jen o poučení těch, kdož se zařizují nebo chtějí si upravit byt, který jim už nevyhovuje. Kniha je i pro ty, kdož navrhují nebo vyrábějí bytová zařízení i všechny předměty, jimiž je či mělo by být vybaveno obydlí dnešního člověka, jimiž se stává byt domovem.
Autor nechtěl napsat knihu objemnou a koženě důkladnou, kterou by nikdo neměl trpělivost přečíst, ale jen skromného, ale zásadového průvodce kapesního. Napsat mohutnou knihu bylo by bývalo snadnějším než vyloupnout čtenáři jádra různých věcí a nenechat ho, aby se probíjel sám snešeným materiálem, anebo ho dokonce zavalovat jmény a složitými formulacemi. Kniha nechce být publikací vědeckou (jak jsme se učili dívat na odborné knihy podle německého střihu) a její autor nestojí o to, aby byl nazvýván obtížně srozumitelným badatelem. Ale není to také kniha, jak se říká, populární. Vyžaduje soustředění při četbě a užívání po menších dávkách, neboť není mnohomluvná, naopak, hovoří řečí úspornou a obsažnou. Je to kniha jasně formulující a pro mnohé lidi. A velmi mnohým lidem dnes opravdu potřebná.
Prof. Ing. arch. Jan E. Koula (nar. 20.5.1896 v Praze), je znám především jako odborník ve věcech bydlení. Již od svého absolvování odboru architektury a pozemního stavitelství na pražské vysoké škole technické (r. 1919) sledoval bytovou otázku a své vědomosti mohl prakticky prohlubovat za svého desítiletého působení jako stavbyvedoucí inženýr. Výsledkem tohoto studia bydlení je jeho první kniha "Obytný dům dneška" (1931), první publikace tohoto druhu u nás. Od roku 1930, kdy se stal profesorem vyšší průmyslové školy v Praze ještě více a hlouběji se zabýval bydlením a vším, co s tím souvisí a to theoreticky i prakticky. Svými úvahami a studiemi v různých časopisech odborných, v denním tisku, přednáškami i rozhlase propagoval nové, zdravé bydlení a stal se jedním z jeho nejznámějších theoretiků u nás. Jeho uskutečněné návrhy rodinných domů i interiérů, jimiž dokazoval své theorie, jsou známy z reprodukcí v časopisech domácích i zahraničních. Letos byl navržen profesorem architektoniky užitkových předmětů a architektoniky vnitřních zařízení na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Ve svých názorech, jež se logicky vyvíjely, je pevný, nekompromisní, ale ne úzkoprsý. Nikdy se nedal zviklati dobovými módami a naopak je vždy potíral. Své výklady pronáší prostě, jasně a srozumitelně, i když jde o otázky, jež nejsou tak zcela prosté. Usiluje o výraz plasticky neotřelý, původní. Jeho mluva není suchou řečí odborných referátů, ale často krásným písemnictvím.
[obálka 1947]
|