Anotace:
Jediný autorův souvisle koncipovaný spis z doby před první světovou válkou, vzniklý jako parodie a mystifikace na doplňovací volby v Praze na Vinohradech r. 1911 a pojatý jako historie bohémy scházející se v pražských hospůdkách, vyznívá v odvážnou satiru na soudobou českou politiku a veřejný život. [Ediční poznámka - viz. vydání v ČS 1982, s. 454 - Radko Pytlík: Poznámky a vysvětlivky] Haškovy Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona měly zajímavý osud. Hašek je předal hned v roce 1912 na jaře nakladateli Ločákovi, který mu na spis poskytl zálohu. Když však Ločák zjistil, že tyto humoristické anály nejsou jen "veselé" humoresky, jak si sliboval, ale odvážné politické satiry na mnoho tehdy žijících a vlivných osob veřejného života, zalekl se případných následků a neotiskl je. Později předal rukopis Aloisu Hatinovi, Haškovu dobrému příteli, který po válce v časopise Směr otiskl několik kapitol. U Hatiny objevil rukopis životopisec Haškův Václav Menger, který z něj otiskl v roce 1936 některé kapitoly v Rudém právu, kam si je vyžádal Julius Fučík. Poté Hatina rukopis Mengrovi odebral, neboť proti dřívějšímu ujednání otiskoval satiry na národně sociální stranu, jejímž byl Hatina funkcionářem. Menger jej však znovu uprosil, aby mu rukopis půjčil, alespoň k studiu. Tak přečkal Haškův spis šťastně nacistickou okupaci: Hatina byl totiž zatčen a jeho knihovna zničena. Nyní je rukopis, který obsahuje 74 kapitoly, uložen v Literárním archívu Památníku národního písemnictví. Jako celek vyšly Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona teprve v roce 1963 v nakladatelství Čs. spisovatel. Pokud jde o řazení, řídili se vydavatelé většinou záměrem autorovým, zařadili sem i povídku Oplátka, kterou napsal František Šafr. Číslování je ovšem nepřesné, pod jedním číslem jsou zařazeny i dvě kapitoly a řada kapitol v rukopise chybí. Čtvrý dekameron jsme uspořádali do čtyř částí: První oddíl, Z letopisů strany mírného pokroku, obsahuje kapitoly, které uvádějí čtenáře do dějin pražské předválečné bohémy. Druhá část, Apoštolská činnost tří členů strany, se skládá z dopisů zasílaných z misionářské cesty výkonnému výboru. Dopisy Hašek z důvodů kompozičních prokládal karikaturními portréty jednotlivých příslušníků strany mírného pokroku. Další oddíl se nazývá Vyzvědačské aféry strany mírného pokroku, což je název, který mu dal sám autor. V nynějším vydání tento oddíl podstatně rozšiřujeme o další kapitoly, týkající se činnosti jednotlivých členů strany mírného pokroku. Z kompozičních důvodů zařazujeme čtvrtý oddíl na závěr svazku, za oddíl třetí (dříve čtvrtý) - Strana jde do voleb.