Anotace:
[Úvod] Touto publikací vzpomíná S.V.U. Mánes svého předčasně zemřelého řádného člena Bedřicha Feuersteina. Kniha nechce, není a ani nemůže býti plným a kritickým zhodnocením bohaté umělecké činnosti Feuersteinovy, která přerůstala rámec architektury: podstatně zasahovala do vývoje moderního divadla, uplatnila se v užité grafice, od prvního mládí projevovala se i malířsky, jak ukazují přečetné akvarely vzácné úrovně a příkladné čistoty formální, a nezůstal v ní nezastoupen ani projev literární. Ať již důvodem této mnohostrannosti bylo Feuersteinovo vzdělání, které udivovalo polyhistorickou šíří a poctivostí svých základů, či touha po práci, když Feuersteinovi nebylo popřáno, aby se plně uplatnil podle svých obsáhlých schopností jako architekt - zůstává beze sporu, že Bedřich Feuerstein zasáhl do českého současného života znatelně a hlouběji než jenom jedním záběrem. Publikace je aktem piety umělcových přátel a je také psána pouze přáteli. Nikoliv nekriticky, ale bez suše hodnotícího měřítka, nemístného zejména v tomto případě, jehož tragický závěr je dosud příliš v paměti. Jednotlivé příspěvky oceňují Feuersteina člověka, umělce, architekta, divadelního inscenátora a přítele, v druhém oddílu knihy jsou uveřejněny Feuersteinovy články, přednášky a konečně výňatky z jeho korespondence, které umožňují nahlédnouti do jeho názorů. Korespondence doby poslední je pominuta úmyslně: převládly v ní jen starosti a bolesti člověka ubohého a štvaného. Kniha byla připravována současně s posmrtnou výstavou, která je proponována Spolkem výtvarných umělců Mánes na září t.r., a měla k disposici nepřeberné bohatství Feuersteinovy umělecké pozůstalosti, jejíž rozsah udivil i ty z jeho přátel, kdož mu po léta stáli nejblíže a byli dobře informováni o jeho práci. Tím byla sice dána, ale i stížena možnost výběru v části obrazové, neboť na konec přece jen bylo nutno podrobiti se předepsaným možnostem. V Praze dne 11. srpna 1936. S.V.U. Mánes

Obsah: